Sezóna zavařování je v plném proudu. První ovoce již dozrálo a nyní se objevuje otázka, co udělat s tím, co nestíháme sníst. Abychom uchovali čerstvost a skvělou chuť i do zimních měsíců, je ideální potraviny zavařit, zamrazit nebo usušit. V dnešním článku se podíváme na zavařování a jeho různé metody.
V době letních měsíců mnoho z nás sklízí úrodu, o kterou jsme se tak pilně starali. Ne všechno se dá však ujíst čerstvé. Po nějaké době jsme toho již všichni přejedení a vymýšlíme, co se zbytkem, aby to nemuselo jít na kompost. Právě proto se věnujeme zavařování a výrobě domácích marmelád nebo džemů.
Co je to zavařování?
Zavařování (sterilizace) je proces, při kterém se zbavíme veškerých nechtěných bakterií a kyslíku ve sklenici. To zajistí delší čerstvost potravin. Některé potraviny takto vydrží dokonce 3–6 let. Zavařovat se nedá jen ovoce nebo zelenina, ale i například maso, houby či hotová jídla.
V čem zavařovat?
Pro domácí zavařování nepotřebujete žádné extra drahé vybavení, ani příliš zkušeností. Bez čeho se ale rozhodně neobejdete jsou zavařovací sklenice. Můžete buď zakoupit nové anebo využít sklenice, které posbíráte během roku. Dejte si ale pozor, že sklenice nejsou poškozené, víčka dobře sedí a před použitím je raději vyvařte. Jestli zavařování myslíte opravdu vážně, doporučujeme investovat pár korun do zavařovacích kleští, které slouží k vytahování horkých sklenic.
5 metod zavařování
Možností, jak potraviny zavařovat, je několik. My vám dnes představíme ty nejzákladnější a vy si pak sami můžete vybrat, která je pro vás nejideálnější.
1) Zavařování v normálním hrnci
První způsob zavařování používaly ještě naše babičky. Postačí k tomu větší klasický hrnec a menší množství sklenic na zavaření. Zavařovat můžete na plynovém sporáku, sklokeramice, ale i na indukční desce.
Při zavařování může dojít k tomu, že se sklenice navzájem dotknou a prasknou. Proto je lepší hrnec vyložit utěrkou, aby sklenice neťukaly o dno nebo o sebe.
A jak postupovat? Do hrnce vložíte sklenice a přilejete teplou vodu, která bude sahat do poloviny jejich výšky. Teplotu vody přivedete na rozmezí 80 až 90 °C, kde ji budete přibližně půl hodiny udržovat. Nakonec sklenice vyskládáte na podložku, která by neměla být studená, aby sklenice nepopraskaly.
2) Zavařování v zavařovacím hrnci
Působí na vás zavařování jako oříšek? Pořiďte si zavařovací hrnec. Nic vám neusnadní práci více jako on. Nejen, že můžete zavařovat na jakémkoli místě, kde je zásuvka, ale zaručí vám i kvalitní výsledek.
Do zavařovacího hrnce se vejde až 14 litrových sklenic nebo 30 sklenic o objemu 0,3 l. Zároveň mají zabudovaný termostat i regulaci teploty a celková manipulace s hrncem je velmi jednoduchá. Stačí vložit sklenice do hrnce, nalít vodu a bedlivě sledovat teploměr. Kromě zavařování můžete v hrnci připravit i svařák, guláš, polévky, čaj a podobně.
TIP Elektrický zavařovací hrnec se hodí nejen na zavařování, ale také jej můžete využít jako ohřívač na čaj, svařák či polévku.
3) Zavařování v troubě
Sklenice lze sterilizovat i v troubě (elektrické, plynové, horkovzdušné), která by měla být předehřátá na 200 až 220 °C.
A jak na to? Připravíme si plech. Na něj si vyskládáme sklenice tak, aby byly alespoň 1 cm od sebe. Zamezíme tak popraskání během celého procesu. Připravený plech vložíme do předehřáté trouby do spodní části. Nalijeme na něj teplou vodu do výšky 1,5 až 3,5 cm a troubu zavřeme. Menší sklenice sterilizujeme 5 až 8 minut a větší 10 až 13 minut. Ohlížíme se ale i na tvrdost plodů. Čím jsou plody tvrdší, tím delší dobu by měl proces probíhat.
Jestliže si nejste dobou a teplotou jistí, vyzkoušejte celý proces na jedné sklenici a podle výsledku pak proces upravte dle potřeby.
4) Zavařování v mikrovlnce
Zavařování v mikrovlnce je velmi jednoduchý proces. Stačí naskládat potraviny do vymytých sklenic, zalít cukerným roztokem, uzavřít a dát do mikrovlnné trouby. Je nutné si dát pozor, aby mezi víčkem a zavařeninou byl alespoň dvoucentimetrová mezera. Pod sklenice doporučujeme umístit plastový talíř či misku, která zachytí případné přetékající nálev.
Čas zavařování se pak odvíjí od tvrdosti plodů, výkonu mikrovlnné trouby a počtu sklenic. Například zavařování v mikrovlnné troubě o výkonu 700 W by mělo trvat přibližně 6 minut. U trouby s výkonem 900 W přibližně 4 minuty. Ideální výkon a dobu fungování mikrovlnné trouby je potřeba ověřit zkoušením.
3) Zavařování v myčce na nádobí
Na internetu můžete narazit i na tento netradiční způsob zavařování. Může lákat k snadnému zavařování bez nutnosti speciálních nádob a spotřebičů nicméně skýtá nejedno úskalí. Je potřeba zkušenost a možnost nastavení vyšší teploty, kterou již dnešní myčky neumožňují. Obecně vám tento způsob nedoporučujeme, nicméně pokud byste jej přeci jen chtěli vyzkoušet, tak jsme pro vás sepsali krátký postup.
Naplněné sklenice surovinami vložte do myčky na nádobí zpříma víčkem nahoru. Pokud máte sklenice různé velikosti, umístěte menší sklenice do horního koše a větší do spodního. Samozřejmě z myčky vyndejte veškeré ostatní nádobí a mycí kapsli.
Následně nastavte teplotu na 70 až 80 °C (tedy nejvyšší možnou teplotu) a myčku zapněte. Po skončení sklenice vyndejte z myčky, naskládejte víčkem dolů na suchou utěrku a nechte vychladnout.
Jaké použít víčko na sklenici
Ať už použijete metodu zavařování v hrnci nebo v myčce, zavařovací sklenici je samozřejmě nutné také uzavřít víčkem. Na trhu jsou dva druhy víček. Klasická šroubovací a omnia víčka.
Šroubovací víčka mají velkou výhodu ve snadném použití a zdravotní nezávadnosti. Víčko stačí při procesu pouze nahřát a následně položit na hrdlo sklenice. Víčko poté zašroubujeme (můžeme přitlačit šroubovací hlavou) a sklenici položíme vzhůru nohama.
U omnia víček, která jsou také vyráběna z hliníku, je jedna zásadní nevýhoda a to, že budeme k zavařování potřebovat zavařovací hlavu. Postup je téměř úplně totožný. Jenom při nasazení víčka na sklenici nic nešroubujeme, ale nasadíme zavařovací hlavu, kterou se snažíme tlakem ruky dotlačit až na doraz. Poté hlavu sejmeme a sklenici otočíme.
Zavařené sklenice si označte
Možná se může zdát, že je to zbytečné, ale někdy čas plyne tak rychle, že to ani nestíháme postřehnout. Rok je pak pryč a kdo si bude pamatovat, ve které sklenici je marmeláda višňová a kde třešňová. Proto si všechny sklenice řádně označíme štítkem s datem výroby a obsahem.
Jak zavařit maso?
Tohle je jedna z nejčastějších vyhledávaných otázek. Důvodem asi je, že zavařené maso je opravdu delikátní a také je skvělým parťákem pro vykouzlení skvělého obědu či večeře. Zavařování se však od běžného trochu liší, proto si pojďme ukázat, jak na to!
Postup
- Připravené maso si nakrájíme na menší kousky. Výborně funguje kombinace vepřové kýty a plecka. Zavařovat se však dá i kuřecí, králičí, hovězí a podobně. Kombinace nejsou nijak omezené.
- Kdo má rád tučnější, může přidat i bůček. Pro více rosolu můžeme přidat zase kůži a pro více šťávy lžíci vody.
- Jen co budeme mít nakrájené a připravené maso, vezmeme si vysterilizované sklenice s víčky vhodné na zavařování masa a tuků. Dále sůl (1 dkg soli na 1 kg masa). Maso se solí naskládáme do sklenice a lehce upěchujeme. Samozřejmě necháváme mezi směsí a víčkem přibližně 3 až 4 cm volného místa.
- Pečlivě sklenici zavíčkujeme a dáme zavařit na 2 hodiny při teplotě 100 °C. Sklenice následně vyjmeme a necháme zchladnout.
- Za 24 až 48 hodin proces zopakujeme. Jen zavařujeme již pouze 1 hodinu při 100 °C.
- Sklenice po skončení procesu zavařování vyndáme a necháme zchladnout. Sklenice víčkem dolů neotáčíme.
Proces dvoufázového zavařování se u masa dělá z důvodu, aby se zničily veškeré bakterie, které by mohly zapříčinit kažení potravin.
Zavařovací TIP na závěr!
Jestli patříte mezi jedince, kteří nemají rádi přeslazené ovocné kompoty, zkuste místo cukru použít při zavařování sůl. Sůl vytáhne z ovoce sladké složky a vy nemusíte používat žádný extra cukr navíc. Důležité ale je používat pouze dostatečně zralé plody.
Doufáme, že vám článek pomohl a v zavařování si od teď budete jistější. Pro více inspirace sledujte náš Instagramový profil @nasenadobi.