Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. S tímto obdobím je spojeno mnoho tradic a zvyků, které se dodržují po celém světě a staly se nedílnou součástí naší kultury. Souběžně s Velikonocemi probíhá také vítání jara, které je charakteristické lidovými tradicemi a zvyky, které v každé zemi či regionu mohou mít různou podobu. Pojďme si společně vysvětlit jednotlivé dny a tradice a jejich význam. Máme pro vás také připravený recept na beránka, velikonoční perníčky a zdobení kraslic.
Kdy se Velikonoce vlastně slaví?
Datum, na který připadají Velikonoce (Velikonoční neděle), se mění každý rok v závislosti na fázi Měsíce. Pravidlo pro určení přesného data říká, že Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoce můžeme slavit 1. až 35. den po jarní rovnodennosti v závislosti na stáří Měsíce. Připadají tak na březen nebo duben a každý rok se musíme podívat do kalendáře, kdy přesně se konají.
Svatý týden
Již týden před Velikonocemi se můžeme setkávat s různými tradicemi a zvyky. Celé toto období se nazývá Svatý týden, kdy si Křesťané připomínají poslední dny Ježíšova života, jeho smrt a vzkříšení. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi (neděle). Jednotlivé dny mají své pojmenování a váží se k nim různé tradice a zvyky, o kterých si dnes budeme povídat.
Květná neděle
Jedná se o první den Svatého týdne, který připomíná příchod Ježíše do Jeruzaléma. Na tento den připadá tradice, kdy domů přinášíme větvičky místních stromů (například vrby jívy) s rašícími pupeny, které nazýváme kočičky. Jedná se o připomínku lidí, kteří vítali Ježíše palmovými listy, které před ním rozprostírali na symbol vítězství a triumfu.
Modré pondělí
Během modrého pondělí začíná tradiční jarní úklid. Jedná se o zvyk, který nesouvisí přímo s Velikonocemi, ale právě s oslavou konce zimy a vítání jara.
Šedivé úterý
Název úterý souvisí s pokračujícím jarním úklidem. Podle tradice uklízíme naše domovy, zametáme prach a pavučiny.
Škaredá středa (sazometná)
Jedná se o první důležitý den po Květné neděli a souvisí jak s vítáním jara tak s Velikonocemi. Během Škaredé středy si připomínáme zradu Jidáše, který navštívil velekněží a za 30 stříbrných přislíbil, že jim Ježíše zradí.
Podle lidových tradic tento den vymetáme saze z komínů a vyháníme tak zlé síly z našich domovů.
Jidáš se v tento den na Ježíše mračil (škaredil) odtud je také odvozen jeho název. My bychom se v tento den neměli na nikoho mračit, abychom neměli zamračené a škaredé všechny středy v roce.
Dále taky pečeme jidášky, což je pletené pečivo připomínající smyčku, na které si Jidáš vzal život. Jidášky pečeme ve středu, ale jíme až na Zelený čtvrtek na snídani.
TIP Přečtěte si na našem blogu recept na velikonoční jidášky. Do pečení můžete zapojit celou rodinu.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek si připomínáme poslední večeři Ježíše s jeho učedníky. Po ní se následně vydal do Getsemanské zahrady na úpatí Olivové hory, aby se zde modlil. Jidáš zde přivedl římské vojáky a polibkem označil Ježíše. Jidáš své zrady litoval a ze zoufalství a lítosti si vzal život oběšením.
Na snídani se tradičně podává sladké pečivo Jidáše. Dle zvyku se vaří pokrmy ze zelených rostlin: polévky, špenát, nádivka. V posledních letech se můžeme potkat také se zeleným pivem. V tento den během večerní mše se zvony odmlčí a odlétají do Říma. Zvuk zvonů nahrazujeme řehtačkami a klepači.
Pranostika pak praví, že pokud je Zelený čtvrtek bílý, tak bude léto teplé.
Velký pátek
V tento svátek si připomínáme poslední den Ježíše Krista, jeho zastavení (křížová cesta), odsouzení Pilátem Pontským, nesení kříže po Via Dolorosa a ukřižování Ježíše Krista na hoře Golgota. Jedná se také o nejdůležitější postní den
Na Velký pátek se také vážou lidové tradice, které jsou spojeny s magickými silami. Dle pověr se v tento den otvírají hory a vydávají poklady. Také se nemá pracovat se zemí (rytí, kopání, atd) nebo prát prádlo.
Bílá sobota
Je připomínkou dne, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den ticha a pracovního klidu. Lidé měli více přemýšlet nad svými životy a jejich smyslem. Jedná se také o poslední postní den. Podle tradice se vše chystalo na Velikonoční neděli. Domy se uklízely, zdi se bílily, lidé se oblékali do slavnostního oblečení. Pekly se velikonoční beránci, mazance, zdobila se vajíčka a pletly pomlázky. Bílá sobota podle liturgie končí západem slunce. Přicházející noc pak patří Velikonoční vigilii.
TIP Přečtěte si články na našem o blogu, kdy jsme pro vás připravili recepty na velikonočního beránka, mazanec nebo návod na zdobení kraslic.
Velká noc
Podle této noci je pojmenován celé sváteční období Velikonoce = Velká noc. V tuto noc Ježíš Kristus vstal z mrtvých, přemohl smrt. V kostelích se koná bohoslužba (velikonoční vigilie), která se koná v sobotu po západu slunce a opět se rozezní zvony. Do té doby všude vládlo ticho a tma a lidé se postili. Během obřadu se světí velikonoční oheň, od kterého se zapaluje velikonoční svíce (paškál). Svíce a světlo znázorňují Kristovo zmrtvýchvstání a jeho vítězství nad smrtí. Jedná se o nejdůležitější událost, která je základem celého křesťanství.
Velikonoční neděle
Tento den nese spoustu názvů. Říkáme mu také Neděle Zmrtvýchvstání nebo Boží hod velikonoční. Jedná se o první den velikonočního období. Oslavy Ježíšova vzkříšení se v původně konaly od sobotního západu slunce, pokračovaly celou noc a končily společným stolováním za nedělního rozbřesku. Až později se tyto oslavy přesunuly na neděli tak jak je tomu dnes. V tento den se lidé navštěvují a dávají si drobné dárky.
Velikonoční pondělí
Je dnem, kdy slavíme příchod nastávajícího jara a konec zimy. Je to den plných lidových tradic a zvyků, které nemají přímou souvislost s křesťanskými oslavami a k jejich provázání došlo až v průběhu dějin. Chlapci chodí na koledu od domu k domu a pomocí pomlázky ženám a dívkám předávají jarní svěžest. Tento zvyk je spojen s očistou a omlazením. Dalšími zvyky jsou také vysévání obilí, polévání vodou a zpívání koled.
Přejeme vám krásné velikonoční období v okruhu blízkých a rodiny a samozřejmě také zasloužený pracovní odpočinek. :)
Série velikonočních článků
Na našem blogu jsme sepsali ty nejoblíbenější recepty na velikonoční pochoutky jako je beránek, mazanec, perníčky nebo jidášky. Také jsme pro vás připravili průvodce Velikonocemi, kdy vysvětlujeme význam jednotlivých dní, tradic a zvyků. A nakonec zde najdete také návod na to, jak nazdobit ty nejkrásnější kraslice.
Jste fandové do pečení a sladkých dobrot? Všechny potřeby na velikonoční pečení najdete na našem e-shopu.